Pozvánka pod letní oblohu na červenec a srpen 2006

Mars

V červenci se rozloučíme s Marsem na večerní obloze. Než se ale planeta v srpnu ztratí v záři Slunce, můžeme se 22. července podívat na její velmi blízké přiblížení k hvězdě Regulus v souhvězdí Lva. Obě tělesa budou na obloze jen 3/4 stupně od sebe, ale zřejmě je budeme muset pozorovat alespoň triedrem – Regulus zapadá ještě za večerního soumraku.

Saturn

Saturn, stejně jako Mars, zmizí v na konci července v záři Slunce a v srpnu se objeví na ranní obloze. Chcete-li si Saturn ráno prohlédnout, v noci z 21. na 22. srpna se planeta objeví mezi Merkurem a Venuší.

Jupiter

Jupiter jasně září na večerní obloze nad jižním až jihozápadním obzorem. Planeta je nejjasnější objekt na obloze (Mimo Slunce a Měsíce), jasnost Jupitera v červenci je -2,2m a úhlový průměr asi 40“. Je ale velmi nízko nad obzorem a to ztěžuje její pozorování. Přesto ale za dobrého počasí a především klidného ovzduší vypadá planeta v dalekohledu majestátně s výraznými pásy tmavé oblačnosti a rodinou velkých měsíců kroužících kolem tohoto plynného obra.

Venuše

V červenci a srpnu je Venuše, stejně jako po většinu tohoto roku, vidět na ranní obloze. V červenci ale dosáhne své největší úhlové vzdálenosti od Slunce a v srpnu započne pozvolný sestup. Na večerní oblohu se Venuše dostane až v posledních dvou měsících tohoto roku.

Merkur

Merkur projde 18. července konjunkcí se Sluncem a v srpnu se objeví na ranní obloze. 7. srpna se dostane do největší úhlové vzdálenosti 19° od Slunce.

Měsíc

O prázdninách bude Měsíc v první čtvrti celkem třikrát – 3. července a 2. a 31. srpna. Úplňky nastanou dva, první bude 10. července a druhý 9. srpna. Poslední čtvrti nastanou 17. července a 15. srpna, v novu bude Měsíc 25. července a 13. srpna.

Apohelium

3. července se Země dostane na své oběžné dráze kolem Slunce do nejvzdálenějšího bodu – Země bude 152 095 745 km od Slunce.

Obloha

Podmínky pro pozorování hvězdné oblohy se od června zlepšují. Noci se prodlužují a jsou temnější. Také počasí se ustaluje a teplé letní noci jsou pro prohlídku oblohy ideální. Po západu Slunce na obloze dominují dvě jasné hvězdy – načervenalý Arcturus ze souhvězdí Pastýře na západní obloze a jasná bílá Vega ze souhvězdí Lyry na východní polovině. S postupem noci se Arcturus sklání k západu a Vega vystupuje do nadhlavníku. Spolu s Denebem z Labutě a Altairem z Orla tvoří na obloze velký letní trojúhelník.

Řadu objektů můžeme vidět i pokud jsme vybaveni jen triedrem. V souhvězdí Herkula je velká kulová hvězdokupa M13. Dokážeme-li nalézt malé souhvězdí Šíp, kousek od něj, v nevýrazném souhvězdí Lištička, lze na obloze nalézt jasnou planetární mlhovinu M27 Činka. Později v noci se nad východním obzorem objeví souhvězdí Andromedy a v něm známá velká galaxie M31, kterou za jasné a temné noci můžeme spatřit i pouhým okem jako velmi slabé zjasnění oblohy. V triedru je M31 vidět jako velká mlhavá elipsa.

Pavel Cagaš